Dračí sluj draka Exilese

…a jelikož nejsou komentáře povolené, chtěl bych alespoň takhle reagovat na článek, který napsal jeden z nejkouzelnějších tvorů na světě. S přibývajícím věkem je asi normální zvykat si, že už dárky ke zvláštním dnům nejsou co bývaly. Asi proto, že vše co chceme si dokážeme nakonec obstarat sami, nebývá už z toho takové potěšení jako když jsme byli mladí.

Asi od svých patnáctin, tedy celých pět let jsem si zvykl narozeniny, jmeniny, leckdy i Vánoce a jiné podobné svátky nijak obzvlášť neslavit. Proto si nyní troufám říct, že toto byly po těch letech úplně nejlepší narozeniny co jsem kdy měl. Co má drahá polovička pro mé štěstí udělala bylo jako skočit do jiného, lepšího, krásnějšího světa. Dokázat to tak abych si zase připadal jako dítě, které slavilo své první. Už o ten pocit, že toto jsou první narozeniny které slavím mimo svůj původní domov, už proto, že mě dráček dokáže očarovat samotným pohledem do očí, už proto, že je tak starostlivý jako by se chtěl postarat o celý můj život. Trochu sobecky, i jeho dárky které mi věnoval byly a budou určitě vždycky ty nejkrásnější věci, ale stačil by i samotný polibek. Přeci peníze neznamenají vše i když dokáží také pěkně zpříjemnit život. Opět mi dokázal, že jeho láska ke mě je nekonečnější než celý vesmír se všemi hvězdami dohromady.

Jsem za něj moc rád a děkuji mu za všechno co pro mě dělá, za to že vůbec je. Děkuji za nejkrásnější narozeniny co jsem kdy měl.